Přiznám se, že nejsem zrovna fanoušek hororových příběhů. Takže když jsem od Knih Dobrovský na recenzi obdržel knihu s názvem Lovci duchů, měl jsem z toho smíšené pocity. Sice nejsem nějaký velký strašpytel, ale když mě uprostřed noci probudí zvláštní zvuky, fantazie pracuje na plné obrátky a srdce mi buší jak o život. Recenze však sama nenapíše, a tak mi nezbylo než se pustit do čtení. První část byla přesně to, co jsem očekával. Z ponuré atmosféry a náznaků tajemna mi šel mráz po zádech. Pak autor ale změnil vypravěče a všechno bylo jinak.
Neil Spring (*1981) se narodil ve Walesu a od malička ho fascinovaly paranormální jevy. Na Oxfordu získal bakalářský titul z ekonomie, politologie a filozofie. Lovci duchů (2013) byly jeho prvotinou, která ve Spojeném Království vzbudila značný ohlas. Dokonce už byla prodána práva k jeho zfilmování. Povzbuzen úspěchem první knihy se Spring pustil do dalšího díla, které by měla vyjít v příštím roce pod názvem Hlídači.
Příběh Lovců duchů se odehrává v Anglii v první polovině 20. století. Od druhé části je prezentován formou „deníku“ mladé modelky Sarah Greyové, která se rozhodla, že módní průmysl není pro její intelekt dostačující. Jednoho dne ji matka donutila, aby ji doprovodila na „vědecký experiment“ populárního Harryho Price, který se živí tím, že odhaluje nevysvětlené záhady spojené s duchy a jinými strašidly. Matka byla s Priceovým představením nespokojená, protože odhalení podvodného média přišla o naději na spojení se svým zesnulým mužem.
Z podivného a nijak nevysvětleného důvodu Price po představení vyhledal Sarah a nabídl jí, aby se stala jeho asistentkou. V mladé, dobře vychované dívce se to chvíli pralo, ale pak nabídku přijala, aby pomohla matce s tíživou finanční situací. V prvních měsících dostala na starost administrativu a poznala, že slavný Harry Price je celkem dost nevyrovnaný cholerik. Pak přišel případ fary v Borley, která byla v té době označovaná jako nejstrašidelnější dům celého království.
Na faře v Borley se zjevovali duchové, objevovaly tajemné nápisy, levitovaly předměty, ozývaly tajemné zvuky a spousta dalších pozoruhodných aktivit. Nikdo z nájemníků a sloužících v domě dlouho nevydržel. K Priceovi a Sarah se při prozkoumávání záhadné nemovitosti přidává novinář Wall, který o vyšetřování píše články. Harry Price nakonec opět označil celou záležitost za podvod, což Sarah dost ranilo, protože v tomto případě sama cítila přítomnost nadpřirozena.
Po incidentu s odhalením dalšího falešného média pro komunikaci s druhou stranou ztratila Sarah víru v Priceovu věrohodnost a rozhodla se ho opustit. Pak následovala několikaletá odmlka, kdy se Sarah dokázala uchytit ve filmovém průmyslu, ale nadále se nedokázala zbavit tísnivého pocitu, který ji pronásledoval už od první návštěvy prokleté fary. Ve zbývající části knihy dochází k několika zvratům a odhalení souvislostí, které mění čtenářův pohled na postavy i celý příběh.
Celkově vzato si nejsem jistý, jak tento titul hodnotit. Název sliboval duchařinu, napětí a horor, ve skutečnosti přišlo však spíš sáhodlouhé popisování života a práce mladé ženy, která se pohybuje mezi podivíny. Náznaky strachu by mohla vyvolat první kapitola a možná ještě popis událostí, které se odehrály na faře v Borley, tím to však končí. Námět nabízející možnost čtenáře pořádně vyděsit autor téměř nevyužil.
Za zmínku stojí, že Harry Price opravdu existoval a celá kniha je založená na skutečných článcích a novinových zprávách, které souvisí s jeho prací a životem. Spring tyto zmínky a útržky s vědeckou pečlivostí posbíral (a doložil) a následně je poskládal do příběhu, který propojuje fiktivní postava Sarah Grey. Kdyby se autor víc držel reality a hlouběji propracoval líčení strašidelných momentů, mohlo z knihy vzniknout mnohem zajímavější o polovinu kratší dílo. Nicméně i tak bych dal asi přednost filmové verzi. Springův styl psaní se čte dobře, ale občas jsem se nemohl ubránit dojmu, že zůstává hodně na povrchu. Možná to byl záměr, aby si kniha působila jako „vědecká práce“, ale potom si mohl odpustit celou Sarah Grey.
Rušivě působí i skákání v čase. Některé kapitoly popisují události, které se odehrály během několika minut, v jiných kapitolách bez problému přeskočí několik let. Neodpustím si hodnocení práce paní překladatelky. Netuším, jakým způsobem se Marie Fulková dostala k překladům beletrie, ale mám pocit, že svoji práci nedělá moc ráda. Ignoruje pátý pád a v překladu s klidným srdcem ponechala anglické obraty, které v češtině působí dost křečovitě. To by se ještě dalo odpustit, ale úplně se vykašlat na překlad vzkazů od duchů, které hrají v příběhu klíčovou roli, je na vrácení honoráře.
Celkové hodnocení: 40 %
Mnohokrát děkuji knihkupectví Knihy Dobrovský za zaslání recenzního výtisku.